Innsbruck – Brenner/Brennero – Bolzano/Bozen – Verona P.N. AUSTRIA, ITALY
Těžko hledat v rakouské části Alp železniční trat, která by cestovatelé, turisty a železniční fandy nezaujala. Mnohé z nich získaly svůj vlastní název, který se vžil do paměti místních i těch, co vlakem jen projíždí. Jednou takovou tratí je věhlasný železniční úsek mezi tyrolskou metropolí Innsbruckem, Brennerem a italskou Veronou. Přestože oficiálně je za brenerskou dráhu považován úsek až do Verony, obecně se vžil název „Brennerbahn“ hlavně pro část Innsbruck – Brennero – Bolzano, která slouží cestujícím již od srpna r. 1867.Tento 75 km dlouhý úsek na cestující zapůsobí hned po opuštění tyrolské metropole, v momentu kdy vlak vyjede z prvního z celkem téměř 40ti tunelů Brenerské železnice. Každému cestujícímu se otevře pohled na hluboká typická alpská údolí i třítisícovky Stubaiských Alp.
Vyrazíte-li z Innsbrucku příměstským vlakem s označením S, tak před druhou zastávkou Patsch projedete kolem pilířů jednoho z nejvyšších mostů na světě – Europabrucke. Most spojující německé Bavorsko s italským regionem Sudtirol je dominantou, kterou stojí za to zaznamenat fotoaparátem. Rakouská část brenerské dráhy poskytuje dostatek času na hezké výhledy z vlaku téměř po celé své trase i díky nízké max. povolené rychlosti. Radost z výhledů pouze kazí četné množství jehličnanů v bezprostřední blízkosti tratě.
Svůj věhlas a atraktivitu si tato trans-alpská dráha získala i díky historickým tunelům, které dosahují i mnohdy i několika kilometrů, a také pro horské dráhy v Evropě typickým galeriím vybudovaných přímo ve skalách a kopcích Alp.
Součástí brenerské železnice jsou i ostré oblouky. Malých i větších, jich najdeme na trase desítky, přesto existuje jeden, který patří nejen v rámci této dráhy, ale i v celoevropskou měřítku k nejznámějším – táhlý oblouk v části vedený tunelem u tyrolské vesničky St.Jodok. Najdeme ji asi v půlce trasy mezi Brennerem a Innsbruckem a všem vřele doporučuji dostaveníčko v této malebné alpské vísce, která ilustruje idylickou vesnici s typickými květinami ozdobenými domy, dokonale střiženými loukami a pocitem, že čas se chvílemi zastavil. Popularitu tyrolské vísky mezi fotografy podtrhuje i výstražná tabule u jedné z pastvin, která varuje před fotografováním mimo místo, které je zde speciálně vymezené pro ty, kteří si zde přijedou vyfotit vlak točící se okolo scenerické obce St.Jodok s vysokohorským pozadím.
Rakouskou část brenerské dráhy uzavírá samotné městečko Brenner, kde se úrovňově setkává železnice s autostrádou, tedy dvě hlavní tepny brenerského průsmyku. Maloměsto s poklidnou atmosférou projdete za pár minut, kostelík, žel.stanice i několik domů s tavernami a restauracemi se nachází navzájem blízko sebe. Pár minut od nádraží se nachází zdobený hraniční kámen. Idylku rakousko-italského Brennera bohužel narušilo otevření velkého shopping centra „Outlet center Brenner“. Takže developeři a fanoušci megalomanských rychlostavěných obchodních center si i zde, v nadm.výšce skoro 1400 m.n.m. přijdou na své.
Právě Brenner je s uvedenou nadmořskou výškou místem, kde dráha dosahuje nejvyšší nadmořské výšky. Italská část brenerské železnice při jízdě z Rakouska je v duchu klesání a město Bolzano už má pouhým 266 m.n.m. První významnou zastávkou dálkových vlaků z Mnichova do Verony při cestě z Breneru je město Fortezza, zde se fakultativně nabízí přestup na vlak směr San Candido – bránu do slavných Dolomit. Čekání na přípojný vlak si můžete zpříjemnit pořízením snímků rozlehlé místní pevnosti.
Jedenáct kilometrů jízdy vlakem je od Fortezzy vzdálen Brixen, nebo chcete-li italsky Bressanone. A i když netrávíte s knihami dlouhé večery určitě si u názvu tohoto města vybavíte Karla Havlíčka, který zde byl v jednom, do dnes stojícím domě, vězněn. Avšak na rozdíl od žalozpěvu Tyrolské Elegie, dnešní turistický ruch, bohatě kolorované domy a skoro až lázeňská atmosféra vyzývá k zpěvu radostnému.
Směrem k poslednímu místu našeho putování, správnímu středisku regionu Sudtirol – Bolzanu nabírají vlaky rychlost až okolo 160 km/h. Touto svižnou rychlostí překonáte mnohé železniční galerie a tunely. Jedním z nich je i oficiálně nejdelší tunel celé brenerské dráhy – Schlerntunnel, postavený v kontextu s ostatními technickými stavbami teprve „nedávno“, v r. 1994. Lemováni autostrádou a tyrolskou řekou Isarco vás už nyní dělí jen několik minut od výstupu v jihotyrolské metropoli Bolzanu. Toto rozmanité město s nádechem středomoří, jižního tyrolska i v dálce pozorovatelných Dolomit nabízí mnoho … výlety, několikadenní pobyt, cestu vlakem do nedalekého lázeňského města Merano anebo možnost pokračovat za teplem a romantikou do oficiálního cíle brenerské železnice – nádraží Verona Porta Nuova. A rozhodovat se můžete třeba u skleničky zdejší hroznové pálenky Grappy.
Jestli vás článek o brenerské železnici a jejím okolí zaujal a láká vás osobní poznání nebo fotografování provozu na této působivé dráze, neváhejte dlouho. Ražba nového 55 kilometrů dlouhého „Brenner Base Tunnel“ již je v plném proudu.
Formát pro tisk
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.